Hodná dcerka nevěsta
před vdavkami kvílí,
ale doma po svatbě
nemá dlouhou chvíli.
Co mu vidí na očích,
dělá svému muži;
v létě ráda přináší
den co den mu růži.
Manžel s milou manželkou
výborně se shodli,
ráno k sobě klekají,
společně se modlí.
Manželka pak obratně
snídaníčko vaří;
spokojeně snídají,
práce jim se daří.
Poledne a večeři
také spolu tráví;
jako tiší holoubci
radostně se baví.
V neděli a ve svátek
kojí vyšší tužby:
neodkladny v kostele
jsou jim Boží služby.
Odpoledne blaženi
jdou si na procházku;
naslouchají v lesíku
pěvci sedmihlásku.
Dobrá žena nasbírá
do zástěrky kvítků,
udělá z nich manželu
pestrou, vonnou kytku.
Ze mračen-li padá déšť
za stolečkem sedí,
oba z knihy nábožné
poučit se hledí.
A tak hodní manželé
blahý život mají,
radují se andělé
z jejich štěstí v ráji.