Mistr chytrák, pravdy tupič,
libuje si jako lupič:
„Na jazyk mám dobrý brousek,
vykonal jsem chytrý kousek;
bližního jsem osočil,
ač jsem z pravdy vybočil.“
„Krátkozrací velcí páni
ovšem mnou jsou obelháni;
bílými zvou duše černé,
za zlé mají svoje věrné;
budiž, kdo chce, ve bludu,
jen když já cti nabudu.“
„A což kdyby pravdy záře
přece přišla v jeho tváře?
Pravdu-li mu někdo zjeví,
aby poznal zrní, plevy,
velitel náš ubohý –
uzří nové mátohy.“
„Vždyť já, mistr chytrystiky,
rychle přetnu všechny styky,
z nichž by při dost malé píli
pravda vyšla na den bílý;
ó já to své heslo znám:
„„pomluvu a lež a klam!““
„Zrak se zastře veliteli,
tak můj zisk, má sláva velí;
on zří mými okuláry,
zahalen je v husté páry;
pravým Nathanaelům
zavřen zůstaň jeho dům!“