Krocan zlostně hudruje,
bludný člověk mudruje;
jaká mezi nimi shoda?
Z koho jde nám větší škoda?
Krocan zle se čepýří,
proti soku zavíří;
sokem tím jen šat je rudý,
ten ho dráždí vždy a všudy.
Krocan běhá do kola
člověk však mu odolá;
ze dvorečka nazpět spěchá
a jej hudrovati nechá.
Podobně i mudráka
ukrotíme chudáka;
rozoumkem svým ať si trousí,
hrubý jazyk ať si brousí.
Nikdo-li ho neslyší
znenáhla se utiší;
do hádky s ním dát se chraňme,
křiklouna se klidně straňme.
Rek ten s každým rád se pře,
alkohol mu v žilách vře;
alkohol mu z hrdla páchne,
moudrost svou už brzy spláchne.