K náručím se tulíš chabým,
ku podporám velmi slabým;
tebe láká stromků květ,
z něhož včelky ssají med;
avšak jsou to jenom včelky,
jež sic mají sosák mělký,
ale vědí, co je med
a co smrtonosný jed;
květ ten v sobě červa má,
bez ovoce opadá;
některé-li přece vzrůste;
bude hořké, bohapusté.
Bratře, sobě říci dej,
k stromkům těm se nepoutej;
vítr, byť i dosti malý,
stromek ten i s tebou svalí;
vol si raděj silný strom,
který snese blesk i hrom;
stojí v každém útoce,
spasné dává ovoce;
k němu rozhodně se tul,
neupadneš v hříchu důl.
Bůh jej vštípil v blahém ráji,
Svatý Duch jej v Církvi hájí.