Internacionál.

„O národě ještě mluvíte? o pokroku našem nevíte? Národy-li znáte různé, máte hlavy velmi nuzné;

národnost je slovo plané, stanovisko překonané; národům my výhost dáme, my jen člověčenstvo známe.“

Bludní bratří, kteraký to zmatek v babylonských hlavách vládne Vám, hustá tma a nepřátelský klam hyzdí národnost Vám, vzácný statek.

O lidstvu snad slyšeli jste cosi, o bližním, jímž každý člověk jest; ó jak blahá Kristova ta věst! Vy však o ní soudíte jak „bosí“.

Nepřátelé, pseudoliberáli, aby snadněj’ ušlapali nás, Vámi v národ sypou klamný hlas, slovu bližní lživý nátěr dali.

Lidé nevědoucí o Zjevení rádi mají jen své vlastní „já“, „ubi bene, ibi patria;“ vyšších zájmů také u Vás není!

Dobře-li je Židům u Maďarů, zaprodají rychle jména svá, za jména je mění maďarská, hmotného jen žádají si zdaru.

Vnuťte lidem ty své utopie, vemte národnost a víru jim, potom snadno, to Vám přísně dím, nepřátele staří utopí je.

U zednářů dočiňte se díků, tupte víru, podrývejte ctnost, v posměch dejte českou národnost, a hned mládež učte volapyku.

Pohanské zas vykouzlete časy. smažte znění Mojžíšových desk, Roentgenův si v hlavy pusťte blesk, za noc jednu slezou Vám pak vlasy.

Sourodáci mladí, kam pak jdete? Čechy věčný Bůh Vás učinil; čím se drahý národ provinil, v nicotu že uvrhnout jej chcete?

Chvála těm, jenž projev dali žalu, by se v Vás celý obrat stal. jděte mužně ještě o krok dál – vybavte se z vléčky liberálů.

Internacionáli by byli před Vámi jen o maličký krok, k nim blíž spěli byste rok co rok, smutně byste s nimi živořili.

Zbavujte se bludů bez únavy, Zjevením se osvěcuj Váš duch; jen v Své Církvi dá Vám věčný Bůh nehynoucí světlo, život pravý.