Kde je co bráti, tam lakomec jest;
vedlejší věcí mu právo a čest;
dotěrným bývá tam, kde je co brát,
v pozadí ustoupá, má-li co dát.
Tenkrát jen peníze na dárky čítá,
zisk-li a požitek z toho mu svítá;
nepomní, brzy že náhradu dá,
smrt že mu odejme všechno, co má;
říkává: „Za zlato ležet chci v hlohu,
za zlato na světe všechno mít mohu!“
Ukojíš snad, chytrý bloudku,
zlatem hříšným mnohou choutku;
pro věčnou však radost v nebi
zlata nemáš zapotřebí.
Každá snaha, zlá i chytrá,
vyzradí se dnes neb zítra.
Chytrák-li ti smavou tvář přinese,
pomysli si: „Se se, známe se.“