Dělník měl se věrně k dílu,
pokud ruce měly sílu;
mistr nemůže jej mít,
dělník musí odejít.
Štěstí, že vždy šetřil rád,
sic by nouzi měl a hlad;
nyní ale skromně žil,
mistru svému vděčen byl.
Z malých správek ku podivu
výdělek měl na výživu;
zbožná žena jeho dbalá
jemu věrné pomáhala;
synové dva v dílnách stálí
docházeli mistrů chvály;
otci, matce v čistou chatku
nosívali z úspor zlatku;
a když blaze odumřeli,
značný odkaz po nich měli.
Synové ti nábožní
šťastní jsou a zámožní.
Símě víry v duši vssaté,
dává řemeslům dno zlaté;
bezbožnost a hospoda
dno to ovšem rozhlodá.