Ty, příteli, chlubíš se kabátem novým,
v němž beran již před tebou drával se křovím.
Na tvář sličnou nebuď pyšna,
pýcha směšná jest a hříšna;
pomni, že ti nemoc může
rychle zničit v tváři růže;
raděj ctnostmi krášli duši,
jež ni hrob ti neporuší.
Vlohami se nehonos,
raděj’ Boha vroucně pros,
bys jich ke cti Boží užil
a se v spasných ctnostech tužil.
Nebuď pyšně rohatá
proto, že jsi bohatá;
bohatství se snadno tratí,
s ním i vážnost tvá se hatí;
čím jest bohatství tvé větší,
tím víc skromnost tobě svědčí;
umenšuj svým bližním strasti,
stan si buduj v rajské vlasti.