Zhusta kniha zevně slibná v nitru bývá velmi chybná; lesklá slupka jádro halí, a v něm jedovaté kaly:
rozpomeň se na Sodomu, knihu špatnou vypuď z domu. Za to knihu chvályhodnou, poučnou a blahoplodnou,
v uctivosti velké měj, poučovat z ní se dbej. Dobrá kniha skýtá těchu, každému jest ku prospěchu;
kniha špatná, ne-li hned, brzo trousí v duši jed; ona tělo, duši moří, blaho v domě rychle boří.
Nač máš rozum? Nebuď slepý, ze studánky kalné nepí; voda živá, voda čistá, proudí jenom z víry Krista;
kdo se Krista odříká, do záhuby utíká. Pozor, bratří, pozor sestry, pozorujme život pestrý,
vizme, kde je krásná ctnost, tam jen zříme pokoj svatý; nevěra a hřích a zlost – nepokoj vždy plodí klatý.
Kdo v tom může býti blah? Jenom rouhač, pijan, vrah! Nábožným se každý staň, bezbožných se pilně straň.
Stále opatrni buďte podle slov a skutků suďte; pěkná slova nestačí. v skutku-li se nezračí.
Ne ten, kdo jen volá: „Pane,“ – nebešťanem už se stane; kdož i koná, co Bůh velí, v nebi bude stán mít skvělý;
toť jsou slova Jesu Krista, pravda celá, spása jistá. Přísloví staré krátce nám praví: „Čistota těla poloviční zdraví.“
Kéž jest kde kdo viny prost – vody máme všude dost. Čistota duše zdrojem všeho blaha, svátostní vody dojde tvoje snaha.
Bez modlitby, bez přípravy do práce se nedávej; v každé práci, rukou, hlavy vytrvale sedávej:
v pomoc Boží silně věř a své síly moudře měř. Nelekej tě velký ruch, pevné vůli žehná Bůh.
Pracuj chutě s mnohou pílí, nepřeceňuj svoje síly: opatrně uvažuj, s Bohem počni úkol svůj.
Hledej moudrých dobré rady, užitečné vždy a všady, práce nebude mít vady. Jsi-li ve tmě, světla hledej,
lichým studem mást se nedej. Poučení vděčně slyšme, v paměti je dobře vpišme. Pracuje-li někdo jiný,
zrak tvůj při tom buď vždy činný; tak co, nevíš, rychle zvíš, mnohému se naučíš! Nedůvěřuj ledakomu,
bezbožníka vypuď z domu: vtrousil by vám nevěru – nejhnusnější příšeru; ona chytře tvářnost zlou
kryje mylnou škraboškou; také vejce, pěkné dosti, mladé hádě v sobě hostí. Klepař rozvážného muže
nepřipoutá k sobě úže; utvoří si vlastní soud, ve kterém se nedá hnout. Zkoumej velké, malé tiskopisy,
než je vezmeš k sobě do domu; žalostně bys toho pykal kdysi, že ti způsobily pohromu. Kdo zlé četbě rychle výhost nedá,
žalostně se s bídným koncem shledá. Zbožnost-li a ctnosti hájí tisk, budeš z něho míti hojný zisk. Za vzdělance neměj člověka,
jenž se hádky, rvačky neleká. Křesťan, vážný přítel pokoje, odsuzuje hříšné souboje. Nastavíte, blbci muži,
za své svůdce vlastní kůži.
Cookies on Poetry Cove