Slyšte Boha Syna, Jezu Krista,
jenom v Něm jest lidstva spása jistá:
„Z horčičného zrna bude strom,
nezničí ho ani pekla hrom.“
Všichni národové světa všeho
spásu najdou v ratolestech jeho:
každý národ, každý člověk blah,
má-li v Církvi kořeny svých snah.
Devatenáct set let Církvi-stromu
peklo zkázu strojí řvaním hromů;
do koruny jeho častý bije blesk,
strom však vždy má vonných květů lesk.
Časem větev ta neb ona hyne,
ale jiným nový život kyne;
do skonání světa s Církví Bůh,
darmo brojí nešlechetný duch.
Církev Boží nikdy nezahyne,
za uvadlé větve Bůh dá jiné;
osoby však mohou zahynout,
ba i národ hubí bludů proud.
Běda všem, kdož zhoubné pikle kuli;
člověk každý svobodnou má vůli;
kdo své spásy dojít neváhá,
Bůh mu proti škůdcům pomáhá.
Člověk zpupný, váhavý a líný
věčně trestán bude za své činy,
a kdo jiným pohoršení dal,
stonásobný trest si uchystal.
Ó, jen smějte se, vy krátkozrací,
mořte národ jedem jako draci;
přijde rychle, přijde hodina,
kdy vám klesne mysl hrdinná.
Zhyne s vámi snad i větev mnohá,
bude slyšet výrok Soudce Boha:
„Kliď se, nevděčníku svévolný,
zvolil’s sobě osud přebolný.“
A strom-Církev stále kvésti bude,
spasí věrce bohaté i chudé;
těm pak chystá milosrdný Pán
věčnou radost, na nebesích stán.
Katolická, svatá Církvi Páně,
zachraň národ v nebezpečné ráně,
vlívej světla nebeského zář
zatemnělým pobloudilcům v tvář!