Balon nevěry.

Hoj, dámy a pánové, objevím Vám, dnes nejhorší ve slavném národě klam; jím balon jest věru jen pramálo čistý, vzlet nad mračna vysoko má prý už jistý.

On z plátna jen režného shotoven jest, však pro tuhost podivnou budiž mu čest; vždyť nátěrem jeho je zázračná jíška, k níž sádlo své přidati musila liška.

I táže se otec a zvědavý syn: „Ký pak ten balon má plniti plyn?“ ,Plyn prazvláštní z hnijících mamů a klamů, jež po léta kladly se v hlubokou jámu.‘

Lež, mam a klam do větru mluvíván byl, pak sbírán zas pečlivě v jámě se kryl; plyn z hniloby jdoucí se bedlivě chytal, by za větrů balonu oporu skýtal.

Slyš, volá již do světa větroplavec: „Kdo osvícen, přijď a viz hotovou věc; lid z vlastního popudu ze spánku vstává a přání své pro Husa na jevo dává.“

Tak veřejně lhou a též tlumí svůj stud a na jevo dávají duší svých rmut, ač známo, že tisíce bouřlivých listů se k podpisu vnucují od místa k místu.

Chtí potupit přesvatou Kristovu Máť, jí na blízku Husova socha má stáť; jej se slepou za světla denního sovou i dokonce národa světcem již zovou.

Jej vlastence velebí nad právo víc, však o bludech záludných nevědí nic; Hus jistě by za své se obhájce styděl, on kdyby dnes lživé jich řádění viděl.

Jich balon prý naplněn, připraven jest, by vznesl se do výšin zářících hvězd; lžím kde kdo má věřit, jich poslušen býti, a listy jich pokorně za zákon míti.

Jsou listy ty bacilů příšerný druh, jenž v národě působí bouřlivý ruch; nač všímat si pravdy a spasného blaha, když dost se jim vyplácí podvratná snaha?

Měj kde kdo z nás rozvážně na zřeteli, že nová se rána snad nezacelí; či nezná-li vzdělanec, vlastimil každý těch husitských rozbrojů strasti a vraždy?

„Váš balon že může být národním zván? Ó budiž Vám paprsek osvěty dán! Již neškoď Vám nižádná úmorná hlísta, nám v Církvi jen trvalé blaho se chystá.

Ó bratře můj, Čechu, tu vášeň svou dus, pak dějiny řeknou Ti, čím jest nám Hus; chraň pilně se na scestí svedené chasy a bludičky v rozumu navždy se zhasí.

Pak smýšlený nezjeví Tobě se „tmář“, kde vévodí Zjevení Božího zář; Ty budeš se zvroucněle Vševládci kořit, a přestaneš národa bezpečnost bořit.

Ba shlédneš-li v zrcadle vlastní svou tvář, hned zjeví se zrakům Tvým ubohý lhář; i budeš se upřímně v útrobách káti, rád budeš se křesťanem blaženým zváti.