Dne zřítelnice žhavá za Petřín se noří – –
Vltava plane... Z oken paláců a chrámů skvělá
hra barev tryská. Zlatou mhou se obestřela
skupení domů. Návrší kol Prahy hoří.
Trysk světla bledne. Fijalový přísvit tvoří
se nad městem... stín v řeku padá. Již se stměla
kol massa domů, věží... Návrší všech čela
šeď halí soumraku. Jen nebe tone v zoři.
Nad stmělou v dole Prahu dóm svatého Víta
jak obr ční a dumá. Červánky se slily
kol jeho skrání, zář jež zlatá obeplítá.
Ta skvoucí v nebes půdu vtisklá silhouetta
své obrovité rysy české slávy, síly
jak memento do šeré, ztichlé Prahy metá.