Ční skála s runy v moře tiš –
tu sedím pohroužen v snění.
Hvizd větru a křik racků slyš,
kol vlny dmou se a pění.
Mně milým tak druh mnohý byl,
tak mnohé dívky vděkuplny. –
Kam děli se? Slyš větru kvil,
viz dmout se a putovat vlny.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.