Máj snivý v kraj se sklání,
luh, stromy jsou samý květ,
a modrou nebes bání
jde růžových obláčků let.
Slavíci tlukou mile,
kde šeří se listnatá výš;
beranky skákat bílé
v jeteli měkkém zříš.
Mně do zpěvu, do skoku není,
chor v trávu uléhám;
já slyším dálné znění,
mně sní se – nevím sám.