Venku hvězdno v mrak se halí –
do okna mně tma se valí.
Za oknem, slyš, větry dují,
smysly moje obluzují.
Vidím oči, oči srnčí...
Vítr sviští, okno drnčí.
Za oknem kdos ruce spíná –
v okně lká to Meluzina.
Ach, ty její oči srnčí!..
Vítr bouří, okno drnčí.
Uhrančivé oči její
jako propasť vstříc mně zejí.
Hlavou mně to víří, zvoní –
ve závrati padám do ní...
Do propasti srnčích očí –
celý svět se se mnou točí.