Neunavně minulosti
Kvapí časy k hlubinám,
K rozkoším neb ku zármutku
Vábí nás, neb k uměnám.
Ale blaze, blaze tobě,
Kdo jsi poznal, co je žít,
Pro blaho kdos vlasti svojí
Uměl světa odumřít.
Blaze tobě, kdo jsi seznal
Pravý účel života,
Tebou-li se proměnila
V světlo duše temnota.
Neb kdo splnil povinnosti,
Svou kdo hájil vlasť a čest,
Ten ve hrobě libě dřímá,
Tomu příkrov lehkým jest.