Na jednu myslím upomínku,
na jeden modrý myslím květ;
ta vzpomínka můj celý svět,
ten květ mám v knize v svadlém vínku.
Kol oken jaro šlo a v síňku
se zadíval mi jeho hled;
já viděl v něm se vonně chvět
můj modrý květ i upomínku.
A za jarem jsem vyšel ven:
hle, v oba sny mé zádumčivé
prut šeříku je obalen...
Kdys na hrobě mém jaro snivé,
vím, rozpučí, až přijde zpět,
v tu vzpomínku, v ten modrý květ.