Skip to content
1847–1926

POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (I.)

Josef Kuchař

Vstoupila mi jako zázrak náhle v moje srdce žitím spráhlé, zkvetla jako z jara sedmikráska, jako netýkavky něžný květ,

jako tucha ráje, svatý vznět, ostýchavá, tichá k Tobě láska, o níž nesmí zvědět zlý ten svět – neboť setřel by to kouzlo s duše jeho hrubý smích,

jako duhové ty barvy s lepých křídel motýlích.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
POHÁDKA DÁVNO UPRCHLÉHO JARA. (I.) · Josef Kuchař · Poetry Cove