Opustil jsem domov, za štěstím šel v dál; –
nad rozkvetlou zemí luny srpek stál.
Mnohý kraj jsem prošel, mnoho prožil dob; –
nad vším drahým dávno uzavřel se hrob.
Marně jsem se snažil, – štěstí rosný dech
jenom sen mi kreslil v luzných obrazech.
Náruči mé, srdci uzamkl se svět,
v domov svůj jsem neměl ke komu jít zpět.
Zem kol mne se stměla, sny mé táhly v dál, –
nad mým mrtvým žitím luny srpek stál.