Purpurovým slunce leskem plaje,
V růžovém krajina zardívání,
V milostnějším ale usmívání
Vábná dívka s květy sobě hraje.
Jako bytost s nadhvězdného kraje
V nevinném anděla milování
Rajský tvor ten k lilii se sklání,
A ten obraz v čistou duši ssaje.
Slavík v svatém lásku slaví plese,
Zefyr líbající dívky tvář,
Ambrový jí lučin pozdrav nese.
Phoebus, k západu jenž bráně stoupá,
Paprysků svých zlatoskvoucích zář
Ve zrcadle modrých očí koupá.