Hlavou zní mně melodie –
jemná, snivá, valčíková;
Bůh sám ví, co citu, kouzla
pro mé srdce v sobě chová.
Jaro, láska se v ní tají,
růžové z ní kytky voní;
modrý zrak z ní usmívá se,
rtové žhnou a smíchem zvoní.
Nade vším sen štěstí zašlý
tolik smutku, stesku věstí,
jak ston ptáka, hynoucího
pustém lesním na rozcestí...
Hlavou zní mně melodie –
jemná, snivá, valčíková;
Bůh sám ví, co upomínek
pro mé srdce v sobě chová.