Mé písně milostná jsou kvítka,
Jež pučela ve srdci mém,
Jsou upomínky dávných bájí
Ve zadumání bolestném.
Jsou něžný věnec bolů, slastí,
Jejž času doba uvila,
Jsou ostré trny, sladké růže,
Na něž, jak s oka nebes rosa,
Má slza často perlila.
Jsou sny to lehké, sladkobolné
Ve dobách rajské mladosti,
Jsou zahaslé již perly hvězdné
Mých ve hrob kleslých radostí.
Jsou ozvěnou šumící, na niž
Si srdce s láskou vzpomene,
Jsou pohřební to dumy duše,
Ve víru světa zlomené.