Mluvo sladká, mluvo krásná,
Harmonie zvuků jasná,
První slovo retů mých!
Tě mi vdechla ústa matky,
Když jí zářil úsměv sladký
Z očí slzou zrosených.
Tebou – žel té slastné doby,
Že ji věků halí hroby –
Drahý otec žehnal mně;
Tebou vložil v srdce moje
Lásku k vlasti, snahy svoje
V trapné smrti hodině.
Tebou mrzké světa klamy
Duchu tamo nad hvězdami
V bolestech jsem žaloval,
Tebou poznal blaho vlasti,
Její rány, její strasti,
Tebou snil jsem, miloval.
Mluvo sladká, mluvo krásná,
Harmonie zvuků jasná,
První úst mých vydechnutí!
Ty mi budeš v smrtném boji,
Kterýž času rány hojí,
Poslední mé vzdechnutí.