Hle, modré oči jara
z trav zvedají svůj hled;
to fialky jsou milé,
jež do vínku bych vplet.
Já trhám je a myslím,
a myšlenek co vlá
a vzdychá jich v mém srdci,
vše slavík klokotá.
Ba, co si myslím, zpívá,
zní jásotně ten ples;
mé něžné tajemství zná
již dávno celý les.