Když mně dívku moji
V růvek zakopali,
Na zelený trávník
Pomněnky jí dali.
Pomněnky jí dali,
Do nich bílé růže,
Rozmarinou chladné
Vystlali jí lůže.
Pomněnky v mém srdci
Od té doby kvetou,
Růže svojím trnem
V krev to srdce hnětou.
Až k mé dívce mrtvé
Mně též budou stláti,
Na srdce mi musí
Rozmarinu dáti.