Až též jednou mne ten trávník
chladnou zemí bude krýt,
nezapomeňte z mých písní
na můj hrob mi věnec svít.
Vemte růže z písní lásky,
jak jsem vám je vyplakal,
a ty svite s pomněnkami,
vždyť jsem je tak miloval.
Na hrob cypřiši mi saďte,
a ta bude šumět vám,
jak jsem toužil, plakal, zpíval,
koho v mrtvém srdci mám.