Tys čistou byla světicí
a na oltáři’s stála,
ty’s kvítím byla věnčena
a kol tě světla plála.
A mnoho, mnoho přikleklo
a modlili se tobě,
tys poskytla jim úlevy,
tys vytrhla je zlobě.
I já jsem klekl na stupních
a sepal ruce v lkání,
a ty’s se na mne usmála
tak jako v požehnání.
Tvůj sladký obraz nebeskou
v mém srdci touhu znítil,
a kdyby to měl sen jen být,
já bych se proklet cítil.