Proč vám nach, panenko, do tváří stoupá,
ptám-li se, nejste-li v líbání skoupá?
– „Panáčku, všetečka ostrouhá kolečka,
zvědavý těšínská jablíčka loupá.
V líbání můj milý vždycky si popílí,
prchaváť rozkoš se na křídlech houpá. –
Kdož může spočítat hubiček vodopád! –
láska je na počty drobátko hloupá.“