„Peníze jsi, brachu, zmařil,
zle jsi, brachu, hospodařil,
všecky svoje groše bílé
v červeném jsi propil víně.“
Bílé groše vyskákaly
krčmářovi do kapsáře,
vzal si ďábel bílé groše –
ještě v kapse mědí cinkám.
Až i měď se rozkutálí,
jako bylo, zase bude:
víno v krčmě nejlíp chutná,
když je člověk na dluh pije.