Ty hněvat se neumíš, neumíš –
tvé zraky mi to praví.
V nich časem jen smutek se zrcadlí
a nadšení jiskra v nich časem dlí,
či rozkoše záblesk žhavý.
A srdce-li v nevoli sevře se,
juž smíření zvolna v něm zraje,
a ledové slůvko na rtech tvých
tak sladkých, tak žárných, tak ohnivých
ve vroucí polibek staje.