Tká Osud v žití svoji přízi
tak tajemně jak čaroděj,
co léta prchnou, mládí mizí
a zbude spleen a beznaděj.
Jsou chvíle, kdy se bázní chvějem
před losem svým. – Nám známo všem,
že chce být moudrým čarodějem
a jest jen hloupým kejklířem.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.