Ach, vím to, ba vím to, bůžku zlý,
že v srdci mi tkví tvá střela,
já let její ostrý slyšet mnil –
to háděte lstivý sykot byl,
jímž v letu zasyčela.
A v srdci je divný, sladký bol
a duše se v snění ztrácí.
Tu střelu však nelze vytrhnout,
sic z rány se vyřine žhavý proud,
v němž srdce mé vykrvácí.