Na tebe myslím,
jak den oči otevře mi:
Mé srdce, pěvec,
krásnou vidí zemi,
jedinou rodnou zemi svou,
překrásnou, hrdou, májovou,
veselé slyší boje,
všeho chce dobýt’ touhou sterou,
zatím co něžně v dlaň je berou
ruce tvoje...
Vlídně den volá,
kolkolem hází sedmikrásky,
abych jen nelkal,
abych byl velkým mořem lásky,
oblohou smavou, nejpokojnější
nad zemí ze všech nejkrásnější.
Jsem jako potok v lukách:
z květů se v modré nebe dívám,
každému širou dálkou zpívám
o tvých rukách...