Nic neptej se, jak oblak buď,
nech slunce zářivé v něm plát’:
má lásko prostá, slunná stráni,
chci klid, chci mír tvých dlaní,
nic neptej se, mne neprobuď, –
chci spát’...
Nic neptej se, slz nedbej mých,
vždyť skřivan zpívá posavad:
má douško mateří, kraj zpívá,
je bytí chvíle opojivá,
nic neptej se, hleď dálkou lích,
chci spát’...
Nic neptej se a neplaš stín,
jenž přišel oči vyhlodat’:
má lásko prostá, slunná stráni,
chci klid, chci mír tvých dlaní,
v svůj ustel mi dnes klín, –
chci spát’...