Ještě se vracejí ptáci k nám,
nebe mi v oknech zpívá,
ještě jak drahokam
ta vaše hlava sivá.
Pod těmi sněhy, na květu květ,
rodná pole tam voní,
sluncem zlacený svět
dálkami dalekými zvoní.
Ve vašich očích já hvězdu mám,
věrně mi cestou svítí,
ještě tu nejsem sám,
ještě mám koho políbiti.
Ještě zbyl mateřídoušky dech
ve vašich vrásek stínu,
v rukou a mozolech
bez konců moře lásky k synu.
Až srdce dopláče, dozpívá,
co v světě milovalo,
chtěl bych, maminko má,
aby v těch rukou navždy spalo.