Skip to content
1879–1951

PÍSEŇ

Rudolf Krupička

Kukačka volá oborou. Májové jitro v očích mám. Ty na ni voláš: Vítej nám! S oblaky já se usmívám,

k horám jak slavně krajem jdou, výkřikem tvým šťastným, veselým zním

jako ta pole, dálky, klasy, jak bych tě krajem nes’ prostovlasý. Ty moje milá, moje, moje,

zpívají všechny lásky zdroje beze dna, do mého srdce ráno střelná, nezahojitelná,

jediná... Nad hlavou duby, věků vzdech pradávnou píseň šumí nám. Horoucně tebe objímám,

peklo i ráj v své hrudi mám, život i smrt tvých na ústech... Objetím tvým šťastným, horoucím

zním jako zvon v lipách věrný, bdící, jako splav řeky při měsíci. Ty moje milá,

moje, moje, zpívají všechny lásky zdroje beze dna, studánko luční s květy máje,

písničko nebe mého kraje jediná...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
PÍSEŇ · Rudolf Krupička · Poetry Cove