Maminka! Slovo z pomněnek,
nebe a klasy rodných polí,
zázračných bylin lék
na vše, co bolí;
domova kořen v časech dobrých i zlých,
živé vody doušky,
ukolébavka nocí bezesných,
poduška z mateřídoušky;
svatyně, kde se promíjí,
co bylo a je snad scestné,
milostný oltář z lilijí
Matky Sedmibolestné;
milostný oltář rezed a růží, mát
s poutníků písní rozbolenou,
kde za vše lze jen děkovat –
na kolenou;
ráj světa, slovo božích úst,
vděčnost za ruce ustarané,
naděje věčná, touhy půst
a němé: Smiluj se, Pane!
Píseň zrozená z brázd a kvítí luk
v májovém slunci zrána,
na prašné cestě, u božích muk,
krví a láskou vyzpívaná;
pěšina z hvězd a z mochny stráň,
nebe a klasy rodných polí,
trpělivá, úsměvná, zlatá dlaň
pro vše, co bolí.
Pokorou vysoko nad námi,
v kráse sedmikrásy,
požehnána je mezi ženami
na věčné časy.