Nám cizí slunce nedá pohody,
nám cizí vláha nedá úrody,
nám cizí božstvo nedá požehnání,
ni cizí spravedlnost svobody.
Byť rajsky vábil cizí zeměpás,
zdar nezkvete nám přes cizoty hráz;
jen v naší vůli, v našem vytrvání
a svorné lásce – spása jest jen v nás!
Ten, kdo je svůj, se nedá v cizí vlek,
a za cizáckou milost hořkne vděk;
než vlastní potupa a cizí klamy
vždy čestnější je nepřátelský vztek.
V boj titánský se řítí celý svět,
nás buran doby žene ve svůj let;
v něm vlastní perutí si stačme sami,
sic obrů chvat nás v hloubku srazí zpět.
A nebyl nikdy poražených pád
tak ohromný, jak bude tentokrát,
neb spása s kletbou, Ormuzd s Ahrimanem,
se nad světem rvou o žezla svých vlád.
A byť i triumf s mocí neblahou,
šel dnes, to zítřku budiž výstrahou,
ať do všech věků pro cíl vlastní vzplanem
svou vlastní vůlí a k ní odvahou!