Když v oči mé se slze loudí,
pak v samotu se utíkám,
kam šťastných kroky nezabloudí,
kde s úsměvem se nestýkám.
Ó nezávidím světu všemu
sta radostí, jež kynou kol,
jen zůstavte mě pláči mému
a nechte mně můj celý bol.
Vám žel můj slasti nepokalí,
nechtějte marně jej mi brát;
jen kdybyste mi srdce vzali,
pak mohla bych se s vámi smát.