Ku blankytu povznáším zrak –
tam, tam jsou lásky zřídla;
a duše se mi šíří tak,
jak by jí rostla křídla.
Pod křídla ta bych s blahostí
objala celé nebe
a životem i věčností
bych oblétala tebe.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.