Kdo na tě pozří, jasný prameni,
ten nepomýšlí, kde ti život vzchází
a po jak ostrém klestíš kamení
si cestu pod zemí a nade srázy.
A tobě kdo naslouchá, písni má,
ten netuší, že mnohdy z duše středu
tě vede temná dlouhá cesta tvá
mořemi plamenů a krami ledu.