Ten šťasten, kdo se opírá
jen o zem, na níž stojí,
svobodně čelo vzhůru nese
a myšlénkou se zbrojí.
Nekřižuj ruce na prsou –
rozevř je u plesání
– jsi mlád-li ještě – k obejmutí,
a stár-li – k požehnání.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.