Přišel synek k tatíkovi z města:
„Mají to tam rajský život páni!
Livrej dali mi – ach, jaká krása –
byl jsem vám v ní věru k nepoznání.
Co jsem všecko viděl, všecko zažil,
nemohu vám líčit bez obtíže:
všichni skoro pánové ti měli
na prsou jen samé hvězdy, kříže!“
„Eh co!“ tatík odpovídá hrdě:
„My jsme jako oni znamenaní –
jen že páni na prsou to nosí,
my jen skromně ve své tvrdé dlani!“