„Přišel jste sem pro zkušenost,
pane, blázny studovat?
Jsem vám k službám, minulosť mou
musíte však dříve znát.
Dělníkem byv, dlouhá léta,
živil jsem svých dítek pět,
pojednou však nemoc přišla –
opustil mne celý svět.
Ale jiný host k nám přišel,
bída hrozná – bez chleba:
mřít jsem viděl vlastní děti –
víc vám líčit netřeba.
Já tu zůstal – ale rozum
za dítkami odešel
a mne v brzku v pěkném voze
do těchto zavezli cel.
O hladu zde není zmínky –
ztratil jsem i mozoly:
plné mísy jídel nosí
každý den mi na stoly.
Jděte zase ve svět moudrých,
bláznovský můj výrok zní:
pokud takové je lidstvo,
blázen, kdo se – nezblázní!“