My, kteří máme své mozoly,
vodíme děvčata k oltáři:
za to však pánové čekají
„zralejší“ stále na stáří.
Štěstí jim není víc potřeba,
nás když však srdce rozbolí,
musíme štěstí mít: vědomí,
pro koho máme své mozoly?!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.