Jest mládež nadějí celého národa,
vlasť zří v ní sémě své, z něhožto úroda
jí vzejde vzácná v budoucnosti.
Jest mládež nadějí, jež vlasti krví vře,
jest branou v budoucnosť, jež se jí otevře
přeskvělou skutků bohatostí.
Však táži se, čím asi poli zprahlému
jsou mraky černavé, pokavad z objemu
neskytnou svého deštík vděčně?
Však táži se, čím vlasti ubohé
mládeže výkvěty jsou přemnohé,
jen nadějí když budou – věčně? –