Skip to content
1860–1884

Můj andělíček.

Antonín Koukl

Každý má své drahé potěšení – děvče boubelaté, s květem v tváři, s vlasem přebohatým – k tomu srdce vzňaté.

Každý svoji drahou milostenku do nebe vynáší, i kdyby snad shaslé oko měla – třeba krásou straší.

Ale mne si Amor zamiloval, zvláště podaroval – měli byste mé milenky vidět oheň v oku, tváře oval.

Má milenka vždycky čtveračiva, nespatřím ji smutnu, pravý anděl – jen že místo křídel na zádech má putnu.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Můj andělíček. · Antonín Koukl · Poetry Cove