Není chytrost, není hloupost zcela
Co se v tváři její vyskytá,
Jest to nouze ducha ukrytá
Duše z brku v hezkém pouzdře těla.
Hned chce Hermanna, hned jakby chtěla
Zdirada v své lásce klopýtá,
Hned chce oba, hned je zamítá,
Hned se třetí láskou plaší celá.
Ba jak vidím hrozné učenosti
Z cizích románů si dobyla
Na základě pražské vzdělanosti.
Pověz tedy slečno rozmilá
Jsi-li Thusnelda, ať veršů spořím,
Jsi-li Šárka, ať tvůj Děvín zbořím?