Mysl moudře veselá ať pohybuje
Všecky ducha tvého pružiny a síly,
A když smutné musíš podlehnouti chvíli,
Nechať smutek v srdci dlouho nebytuje.
Veselost je víno, ježto rozpaluje
Ducha tvého nervy, těla tvého žíly;
Veselost tvá jako číše z rukou Víly
Jedem závisti tvé soky počastuje.
Ovšem těžko jest se vlídně rozveselit
V spolku vážně zamračených Fakyrův,
Do nichžto se Moloch hněvu ráčil vtělit.
Arci že se člověk smutku těžko zbude,
Byť i tančil v kole směšných Satyrův,
Kdyžto bez taktu čert na dudy nám hude!