Nechať proto drůbežního moru
Čmelík nějaký se nebojí,
Když tu krotkou znělku připojí
Ke své sbírce cizopanských vzorů.
Kdo se přede lží má na pozoru,
Ten si pravdu lehce osvojí,
I když do srdce mu zakrojí
Ostrým slovem pravda bez příkoru.
A když čmelíkům se líbí sláva
Sádlo tučných kuřat hryzoucím,
Proč by kuře nemělo k ní práva?
Nuže, když ty znělky vyloučíte
Z čítanek svých v čase budoucím,
Zplesám, že v mém sádle nehnízdíte.5